Ten, kdo ovládá hru na vínu (starověký indický nástroj) a porozumí řeči tónů, intervalů, pochopí její vnitřní strukturu, emocionální škálu a podstatu rytmu – dochází k osvobození a nejhlubšímu sebepoznání bez velké dřiny.
Indický jogín a filozof Jadžnavalkja (700 před.n.l.)
Nezvládám mistrně hru na strunný nástroj vína, takže zdaleka nejsem obdařen nejhlubším poznáním, nicméně často říkám, že je to hudba, která mi umožnila vstoupit do hlubších vrstev porozumění existence v její filozofické, psychologické a spirituální rovině. Hudba mi byla klíčem k osvětlení mnoha základních principů a oblastí jak běžného života, tak filozofických a abstraktních principů, ke kterým bych se bez hudby přiblížil jen s velkou obtížností, jestli vůbec.
Systematické studování filozofie nebo psychologie mi bylo bezesporu užitečné, ale bez hudby bych nebyl schopen tyto koncepty chápat v tak komplexních souvislostech a hloubkách.
Jedním z nejvíce fascinujících aspektů hudby je způsob, jakým hudba dokáže elegantně propojit a koordinovat zdánlivě neslučitelné oblasti reality, jako je ta intelektuální, matematická, logická, intuitivní, emocionální, psychologická, ale i spirituální.
Zatímco mnohé spirituální učení v nás vytváří averzi k hmotnému, světskému či dokonce racionálnímu, hudba nás zve do světa, kde logika a intuice, struktura a chaos, rozum a srdce, hmota a duch přestávají být soupeřící protiklady a stávají se partnery.
HUDBA A MATEMATIKA
Hudba mi otevřela svět matematiky a logiky. Přiznám se, že nemám žádné matematické vzdělání a nerozumím příliš pokročilému matematickému jazyku. Tuším ale, že rozumím tomu, co matematika vystihuje, byť k tomu používám jiné způsoby vyjadřování.
Matematika je fundamentálním základem hudby. Hudba je postavena na struktuře a logice. Matematika hraje roli v základních fyzikálních vlastnostech zvuku až po komplexní kompoziční techniky. Rytmus, vztahy mezi tóny a frekvencemi, to vše je ve svém základu matematické. Tento vztah zároveň vytváří a rozechvívá něco nečekaného a fascinujícího – emoce a hluboké introspektivní prožitky.
MÁ HUDBA OBJEKTIVNÍ KVALITY?
K matematice se ještě vrátíme, pojďme si však nyní položit zásadní otázku: Je kvalita hudby jen otázkou našeho subjektivního vkusu, nebo může mít některá hudba pro posluchače prospěšné nebo dokonce škodlivé účinky? O objektivních kvalitách hudby jsem nikdy nepochyboval, proto mě občas překvapí názor, že nic jako objektivní kvalita hudby není, neboť „kvalita“ je otázkou osobních preferencí posluchače a jeho subjektivního posouzení. Sám jsem se své vlastní přesvědčení snažil zpochybnit, ale nakonec jsem zcela racionálně došel zpět k názoru, že hudba má objektivní kvality.
Ve skutečnosti existují přesvědčivé důkazy, že působení hudby je víc než pouhý subjektivní dojem. A dokonce hudba a zvuk na nás působí a ovlivňují nás víc, než si možná dokážeme připustit. Zvuky, které nás obklopují, hudba, kterou posloucháme pasivně v restauraci v supermarketu, to vše má na nás hluboký vliv.
Je to podobné jako s potravinami – každý máme jiné preference a chutě, přesto mají potraviny své objektivní kvality, které ovlivňují naše zdraví nezávisle na tom, k jakému jídlu inklinujeme.
Hudba má pozoruhodnou schopnost ovlivňovat naše emoce a mysl. Dokáže v nás probouzet vzpomínky, rozjasňovat naši náladu, zjemňovat naše vnímání, přinášet radost, ale také smutek. Může dokonce vyvolávat negativní pocity, jako je neklid, úzkost, nervozita či agresivní psychické stavy.
Přestože každý člověk vnímá hudbu individuálně a její působení je do určité míry podmíněno kulturním kontextem, osobními asociacemi a vzpomínkami, její vliv na naši psychiku a zdraví je mimořádně silný a často podceňovaný.
Použiji opět analogii s jídlem. To, co je v jedné kultuře považováno za delikatesu, může být v jiné kultuře pokládáno za nechutné, přesto však existují objektivní kritéria, podle kterých můžeme posoudit, zda je konkrétní potravina zdravá či škodlivá. Některá potravina může být prospěšná v malém množství, zatímco ve větším škodí. Podobné variace najdeme i v působení hudby.
Některé skladby mají prokazatelně uklidňující účinek, pomáhají při relaxaci a snižují stres, zatímco jiné mohou zvyšovat úzkost či agresivitu. Některé formy muzikoterapie vykazují měřitelné pozitivní účinky na lidské zdraví.
Existují také studie, které zkoumaly vliv hudby na růst či klíčení rostlin. Výsledky těchto studií ukázaly, že některé zvukové vibrace mohou významně ovlivnit vývoj rostlin – někdy jejich růst podporují, jindy naopak narušují. Tyto studie dokázaly, že hudba může měnit chemickou strukturu rostlin. *(Podrobnější informace o studiích na rostlinách najdete na konci tohoto článku.)
HUDBA JAKO LÉK
Některá hudba má silný terapeutický potenciál a používá se v práci s pacienty s poškozeným mozkem. Například se ukazuje jako skvělý pomocník lidem po mozkové mrtvici či s Alzheimerovou nemocí. Hudba často dokáže „probudit“ vzpomínky a emoce, i když jiné formy komunikace již selhávají. Melodická intonační terapie, která využívá hudební prvky, pomáhá pacientům s afázií (poruchou řeči) znovu získat schopnost mluvit. Hudba a aktivní zapojení se do hudby obecně podporuje neuroplasticitu mozku – to znamená, že pomáhá vytvářet nová neuronová spojení. Hudba aktivuje současně několik mozkových oblastí – sluchovou kůru, motorickou kůru, limbický systém (emoce) a prefrontální kortex (vyšší kognitivní funkce).
Zajímavé také je, že instrumentální hudba nebo hudba s více abstraktními texty ve zpěvu nebo v neznámém jazyce je účinnější než hudba s textem, protože zpracování textu může bránit v plném odevzdání se hudebnímu prožitku.
Nějaké studie k tomuto tématu najdete na odkazech zde:
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10605363
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4511859
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6065612
JSI TO, CO POSLOUCHÁŠ?
Do jisté míry ano. Naše hudební preference jsou ve skutečnosti odrazem naší osobnosti, našich tužeb, radostí, ale i bolestí, které nemusí být viditelné a zjevné. Při troše hledání můžete najít na internetu řadu studií, které se zabývají souvislostí mezi psychickým stavem člověka a jeho hudebním vkusem. Studie tohoto typu je samozřejmě potřeba brát trochu s rezervou, zvláště jsou-li zaměřené na obecné žánry, jako je rock, pop, vážná hudba, hiphop atd.
Nelze tvrdit, že posluchač klasické hudby má určité osobnostní rysy a jiné rysy má posluchač rocku. Klasická hudba může být něžná, jednoduchá, stejně jako komplikovaná, agresivní, neklidná; může být veselá stejně jako depresivní; může být libozvučná, ale i disonantní; rytmická nebo rozvolněná. I rocková nebo popová hudba je velmi široký pojem. Hudební žánry se dnes i stírají. Bylo by tedy chybou zařadit posluchače konkrétního žánru do nějaké jedné škatulky. To však nic nemění na skutečnosti, že naše hudební preference dokážou o nás skutečně mnohé prozradit.
V naší muzikoterapeutické praxi jsme u klientů s úzkostmi a depresemi pozorovali fascinující jevy a proměny ve vnímání hudby. Dalo se dokonce odhadnout, na jaký aspekt hudby budou určití lidé reagovat. Někteří klienti s vážnějšími duševními problémy mnohdy nedokázali vnímat příliš něžnou a emocionální hudbu, reagovali na ní bez sebemenšího zájmu. Ne, že by neměli vztah k hudbě nebo poslouchali pouze hrubé typy žánrů. Ale reagovali spíše na hudbu, jejíž emoce byly více přímočaré, předvídatelné, bez jemných významových a zvukových nuancí.
Často také v hudbě upřednostňovali text před melodií a nadšeněji reagovali na písně s výrazným jednoduchým rytmem a předvídatelnými melodiemi. Někteří z nich inklinovali k temnějším a agresivnějším hudebním vyjádřením. Ti, kteří si oblíbili meditační hudbu, většinou preferovali spíše syntezátorové zvuky nebo popové melodie oděné do exotického či ezoterického hávu.
To se však radikálně změnilo v okamžiku, kdy se tito lidé dostali do stavu hlubší relaxace a introspekce. Když byli takto otevřeni svým vlastním emocím a ponořeni hlouběji v sobě, začali jemnou či emocionální hudbu vnímat výrazně. Najednou si jí začali všímat. Před tím pro ně prakticky neexistovala. Jenže někteří na ní reagovali překvapivě podrážděně. Přišla jim buďto nepříjemně patetická, někdy jim připomínala dětství a vyvolávala nežádoucí pocity, které vycházely z něčeho hodně hlubokého.
Pozoruhodné bylo, že s postupným zlepšováním jejich psychického zdraví docházelo k zásadní proměně hudebního prožívání. Začali vnímat pozitivněji jemnější hudební nuance, oceňovat dříve přehlížené melodické detaily. Co bylo zajímavé, že hudbu, kterou původně považovali za obtěžující, kýčovitou a patetickou, nyní dokázali vnímat jako hlubokou a krásnou.
Můžeme tedy říct, že naše schopnost vnímat hudbu úzce souvisí s naším celkovým duševním rozpoložením a možná i s něčím hluboce v nás skrytým.
︵‿୨ ୧‿︵
V dalším díle půjdeme ještě hlouběji a rozebereme detailněji další fascinující aspekty hudby.
◦○◦━◦○◦━◦○◦━◦○◦
Pokud si myslíte, že moje práce stojí za to, uvítám jakoukoli formu podpory. Vaše drobné příspěvky mi lépe pomůžou udržet moji práci aktivní a rozvíjet ji dál. Přispět částkou, kterou považujete za vhodnou, můžete naskenováním QR kódu nebo platbou na číslo účtu 3237673012/3030
Díky a s láskou
Jirka
DODATEK:
Studie působení hudby na rostliny:
V roce 1962 dr. TC Singh, vedoucí katedry botaniky na Annamalai University v Indii, experimentoval s vlivem zvuků na růst rostlin. Na rostlinách balsy objevil, že rytmus růstu se při vystavení hudbě zrychlil o 20 % pro výšku a 72 % pro biomasu. TC Singh experimentoval se západní klasickou a indickou tradiční hudbu. Singh zopakoval experiment na obilninách a zjistil, že rostlině se dařilo o 25–60 % lépe nad běžným regionálním průměrem.
Často zmiňovaná je studie z roku 1971–73 od Dorothy Reatallack, která pouštěla reprodukovanou hudbu rostlinám a sledovala jejich reakce. Na některou hudbu se rostliny doslova nakláněly k reproduktoru, zatímco u jiné hudby rostliny rostly způsobem jakoby ve snaze uniknout hluku. Tato žena experimentovala s různými žánry a zdálo se, že rostlinám nejvíc prospívá klasická hudba, ale dobré výsledky ukazovala hudba severní Indie, přičemž rocková hudba (používala hudbu Jimiho Hendrixe, Vanilla Fudge a Led Zeppelin) měla na rostliny spíše nežádoucí efekt – rostliny vystavené této hudbě měly menší listy a nadměrnou absorpci vody a rychleji uhynuly. Country hudba měla na rostliny údajně neutrální vliv. Zatímco nejlépe rostliny reagovaly na housle a sitár. Také se ukázalo, že rostliny reagovaly negativně na některé moderní klasické skladatele, jako je Arnold Schönberg a Anton Webern, jejichž hudba je známá disonantními postupy a velmi depresivní a negativní atmosférou. Rostliny však kladně reagovaly na jazzovou hudbu.
Tato slavná a často citovaná studie byla ale diskreditována v proslulé americké televizní show skeptiků „Myth Busters“. V této show zkusily podobný experiment, který dospěl k jinému závěru a ve kterém rostliny reagovaly pozitivně na jakýkoli druh hudby či zvuku. Nevím, na kolik brát tuto televizní show vážně. Pátral jsem tedy po dalších studiích a překvapilo mě, že jich je víc než jsem předpokládal. A u většiny se ukázalo, že hudba má na rostliny objektivní vliv.
Avšak studií v tomto ohledu bylo poměrně dost. Zde jsou závěry dalších studií:
(Rachieru, Mihai Adrian et al. “STUDIES REGARDING THE INFLUENCE OF MUSIC ON THE WHEAT PLANTS GROWTH.” (2017).
Klasická i rocková hudba ovlivňuje živé biologické systémy, přičemž ti, kteří jsou vystaveni klasické hudbě, jsou vyšší a jasnější než kontrolní skupina nebo ti, kteří jsou vystaveni rockové hudbě.
Khachatryan, A. and J. Hakobyan. “THE INFLUENCE OF CLASSICAL MUSIC ON THE GROWTH OF SOME VARIETIES OF CUCUMBERS AND TOMATOES GROWN IN GREENHOUSES.” SUSh Scientific Proceedings (2023): n. pag.
Byl testován vliv klasické hudby na různé fáze růstu a vývoje skleníkových rostlin místních odrůd okurek a rajčat. Vedle toho zde bylo srovnání s rostlinami stejných odrůd pěstovaných bez působení hudby. Výsledkem výzkumu bylo zjištění, že klasická hudba, ve které zvukové vlny oscilují ve vyšších tóninách, má stimulační účinek na růst studovaných odrůd okurek a rajčat a jejich růst převyšuje růst pěstovaných rostlin bez vlivu hudby.
Lai, Y. and How-Chiun Wu. “Effects of Different Types of Music on the Germination and Seedling Growth of Alfalfa and Lettuce Plants.” AGRIVITA Journal of Agricultural Science (2020): n. pag.
Studie zkoumala vliv různých hudebních žánrů na klíčení a růst semen vojtěšky a hlávkového salátu. Experimentu se zúčastnilo devět hudebních úprav: kontrolní varianta bez hudby, gregoriánský chorál, barokní hudba, klasická hudba, jazz, rock, zvuky přírody, meditační hudba a valčík. Hudba hrála nepřetržitě 12 hodin denně po dobu sedmi dnů.
Výsledky přinesly zajímavá zjištění:
Nejnižší míru klíčení způsobila rocková hudba. Zatímco nejvyšší procento vyklíčených semen zaznamenaly: klasická hudba, přírodní zvuky a valčík. U hlávkového salátu byly pozorovány výraznější hudební vlivy jako je Gregoriánský chorál, meditační hudba a valčík, jenž významně prodloužily kořeny rostlin. Jazz, přírodní zvuky a valčík podpořily také délku hypokotylů (části stonku mezi děložními lístky a kořeny).
Zajímavým zjištěním bylo, že některé hudební styly měly na různé druhy rostlin odlišné účinky. Například jazz a přírodní zvuky podpořily růst salátu, ale potlačily růst vojtěšky.
Celkově studie naznačuje, že gregoriánský chorál, meditační hudba a valčík mohou být perspektivní alternativou pro zlepšení růstu a vývoje semenáčků. Například sazenice hlávkového salátu pěstované při gregoriánském chorálu, meditační a valčíkové hudbě produkovaly výrazně delší kořeny i hypokotyly.
Patel, Tejal et al. “Response of Music Towards Ornamental Plants – A Review.” INTERNATIONAL JOURNAL OF PLANT AND ENVIRONMENT (2022): n. pag.
Tato studie prokázala, že rostliny reagují na různé druhy hudby. Rostou dobře, když jsou vystaveny určitým skladbám, zatímco některá hudba naopak měla nežádoucí vliv na růst. Ukázalo se, že se to může lišit v závislosti na druhu rostlin. Obecně hluk brzdil růst a vývoj rostlin, zatímco hudba jej podporovala a pomáhala k rovnoměrnému klíčení. Určité hudební frekvence a postupy pomáhaly rostlině zlepšovat fyziologické procesy, včetně vstřebávání živin, zvýšeného obsahu bílkovin atd. Především to bylo evidentní na růstu rostliny, pokud jde o výšku, počet listů a celkový vývoj a zdraví.
Pei, Joanne et al. “Music for Plants? An Investigation into the impact of Exposure to Acoustic Stimulus in Bok Choy (Brassica Rapa) Plants.” EVOLUTIONARY STUDIES IN IMAGINATIVE CULTURE (2024): n. pag.
Tato studie zkoumala vliv různých typů hudby (klasická vs. rocková hudba) na růst rostliny brukev řepák (Brassica rapa). Tři samostatné skupiny rostlin brukve byly vystaveny klasické hudbě, rockové hudbě nebo jiné hudbě během růstu a vývoje a byl pozorován vliv na výnos. Výsledky ukazují, že rostliny vystavené klasické hudbě vykazovaly významné rozdíly v charakteristikách výhonků s nejvyšší celkovou čerstvou hmotností, čerstvou hmotností výhonků a průměrným počtem listů. Mezitím rostliny vystavené rockové hudbě vykazovaly hodnoty, které byly nejnižší napříč všemi parametry rostlin. Rostliny ošetřené klasickou hudbou měly nejnižší délku kořenů, ale nejvyšší objem kořenů, což naznačuje, že kořeny byly výrazně mohutnější a kompaktnější ve srovnání s rostlinami ošetřenými rockovou hudbou a bez hudby.
Ramekar, Ujjwal v. and Ajay Gurjar. ““Emperical study for effect of music on plant growth”.” 2016 10th International Conference on Intelligent Systems and Control (ISCO) (2016): 1-4.
Tato studie zkoumala v Indii vliv tradičního zpěvu na růst rostlin. Bylo zjištěno, že védské zpěvy měly zásadně kladný vliv na růst, velikost listů a meziuzliny.
Sulong, Noor Anilizawatima et al. “Effect of Different Sound Genres on In Vitro Seed Germination of Grammatophyllum Hybrid and Grammatophyllum Stapeliiflorum Orchids.” (2016).
To je další poměrně nová studie, která sledovala působení různých žánrů na růst rostlin. Tato studie potvrdila pozitivní vliv hudby na různé typy rostlin. Došla také k zajímavému výsledku, kdy se ukázalo, že různé druhy orchidejí potřebují jiný typ hudby, aby ovlivnily rychlost jejich klíčení a růstu.
Rout, Pragyan Paramita et al. “Effect of Synchronized Sound Waves in the form of Indian Classical Ragaas on Phytohormonal Analysis of Medicinal Plant Species.” Scholars Academic Journal of Biosciences (2022): n. pag.
Tato studie byla čistě zaměřena na indickou klasickou hudbu a pozorovala účinky různých nástrojů a hudebních forem (rágy) na růst rostlin. Tato studie zkoumala přítomnost chemických látek v rostlinách a naznačila kladný vliv hudby na chemické složení rostlin.
Vanol, Devendra and Dr. Rajiv Vaidya. “Effect of types of sound ( music and noise ) and varying frequency on growth of guar or cluster bean ( cyamopsis tetragonoloba ) seed germination and growth of plants.” (2014).
Výsledky této studie ukazují, že rostliny jsou schopny rozlišovat mezi tichou klasickou hudbou, rytmickou rockovou hudbou a nerytmickým dopravním hlukem. Evidentní byla pozitivní reakce na tichou klasickou hudbu. A zajímavé bylo, že některé rostliny kladně reagovaly na rytmickou rockovou hudbu (jaký přesný typ hudby se rostlinám pouštěl, není známo).
El-Rahman, Hanaa S. M. Abd. “Insight into the Effect of Types of Sound on Growth , Oil and Leaf Pigments of Salvia Officinalis , L Plants.” (2017).
Další zajímavá studie pozorovala účinek skladby Mozarta Sonata č. 7 a slavné pianové skladby, tak The Entertainer Scotta Joplina. Výsledek ukázal, že rostliny výrazně lépe reagovaly na Mozartovu hudbu.