Dneska jsem četl text, v němž stálo toto:
„Chyba, které se většina z nás dopouští, spočívá v tom, že podmiňujeme své štěstí tím, až se něco stane: až získáme určitou práci, partnera, dům… Ale pokud svůj klid a radost stavíme na tom, co teprve má přijít, nikdy se ke štěstí opravdu nedostaneme.
Proto je potřeba to celé otočit. Nejprve se snažit kultivovat vlastní klidnou radost a vnitřní spokojenost, a to navzdory okolnostem.“
Pokusím se popsat, proč tento postoj považuji za poněkud zrádný a proč může být jen další pastí.
~❉᯽❉~
Pokud něco nefunguje, často nestačí jen otočit. Představa, že štěstí musíme najít výhradně „uvnitř“, může být jen zrcadlem té původní chyby: „Nefunguje venek? Pak musí fungovat vnitřek.“
~❉᯽❉~
Pokud je moje štěstí skutečně „moje“ ve smyslu oddělené od ostatních, pak je něco v nepořádku. Snadno se stane formou odtržení a lhostejnosti: „Jsem v pohodě, jsem v klidu, nezávisle na tom, co se děje ve vnějším prostoru.“
Jenže jak by nás mohla bolest druhého držet v klidu a ve štěstí?
~❉᯽❉~
Došel jsem k tomu, že štěstí nelze dosáhnout izolovaně, od toho, co je mimo nás. Ke štěstí skutečně potřebujeme druhého a svět. Štěstí samozřejmě nevzniká tím, že očekáváme, že nám ho vnější svět dodá, ale ani tím, že se uzavřeme do vlastního nitra. Nenarodí se ve vakuovém tichu, ani v přebytku vnějších věcí. Rodí se tam, kde se potkáváme. Klíč neleží uvnitř ani vně, ale v živém vztahu a v propojení.
~❉᯽❉~
Zkoušel jsem různé spirituální techniky, hledal klid a hluboké stavy, ale nic se nevyrovná chvíli, kdy vidím radost v očích svého dítěte. Tam je všechno, co jsem hledal. A cítím, že možná to je to, co se míní slovem Bůh v mystickém významu. Bůh, ne jako místo, věc nebo entita, ale posvátné tajemství, které se rodí ve vztahu.
◦○◦━◦○◦━◦○◦━◦○◦
Pokud si myslíte, že moje práce stojí za to, uvítám jakoukoli formu podpory. Vaše drobné příspěvky mi lépe pomůžou udržet moji práci aktivní a rozvíjet ji dál. Přispět částkou, kterou považujete za vhodnou, můžete naskenováním QR kódu nebo platbou na číslo účtu 3237673012/3030
Díky a s láskou
Jirka
