INTEGRACE ROZŠÍŘENÉHO VĚDOMÍ – TŘI PRINCIPY YÓGY

Připravuji nyní články, ve kterých chci představit psychologii starého systému sánkhji, což je pozoruhodné učení, ze kterého se vyvinula jóga a jehož systém psychologie přejaly všechny ostatní školy hinduismu. Tento článek beru jako takový etický úvod do těchto učení. Etika v józe není nějakou nadstavbou, která by hledala ideální mechanismy pro lepší uspořádání mezilidských vztahů a společnosti. Etika je spojena s psychologickými mechanismy a se snahou definovat tu nejhlubší přirozenost našeho já – to, co je etické, je přirozené i pro naše nejhlubší prožívání skutečnosti a naopak.

V následujícím textu bych rád představil etické principy, které se zdají být jednoduché a samozřejmé, ale zároveň nejsou zdaleka tak samozřejmé, jak by se mohlo zdát. Přestávají být samozřejmé v každodenních situacích, kdy jednáme podle zažitých vzorců chování, které jsme převzali od předchozích generací. Nedávno jsem se například bavil s mužem, který se hluboce zabývá jógou, filozofií upanišad, a dokázal by o ní mluvit celé hodiny, a přesto byl schopen prohlásit, že své dítě bije, protože je to funkční metoda, jak ho přivést k poslušnosti a morálce. Právě pro (nejen) takové lidi je napsán tento článek, neboť etické principy zvané jama jsou základním učením védánty i jógové filozofie, a pokud je překročíme, nebudeme schopni plně pochopit další vrstvy filozofie.

SÁNKHJA – JÓGA – VEDÁNTA

Pataňdžaliho Jóga sútry, stejně jako další spisy jógy, sánkhji, vedánty, lze studovat jako vhodné průvodce pro integraci rozšířených stavů vědomí. Mnoho lidí má zkušenost se stavy rozšířeného vědomí navozenými meditací, dechovým cvičením či nejčastěji psychedeliky. V momentě, kdy se někteří snaží tyto stavy v sobě uspořádat a uvést v soulad s myšlením a životem, naráží na řadu problémů. Tyto stavy jsou často alogické, iracionální, neuchopitelné. Naše paměť navíc zaznamená jen určité fragmenty těchto prožitků a to, jak s nimi naložíme a zda s nimi vůbec dobře naložíme, je otázkou mnoha faktorů. Záleží na zralosti dotyčného, jeho schopnostech s těmi stavy pracovat, a na znalostech a to do jaké míry se umí orientovat v hlubších oblastech své vlastní psychiky.

Staré texty Indů shledávám proto jako výbornou pomoc v mapování těchto hlubších vrstev našeho vědomí a psychologie. Tyto texty nebyly napsány partou hipíků, kteří právě našli v lese psychedelické houby, ale jsou výsledkem tisíce a stovek let praxe, meditací a zkoumání reality.

Cílem jógy, sánkhji i vedánty je kaivaljam neboli úplné osvobození od utrpení. K tomuto cíli je adept veden opatrně a krok za krokem. Na začátku této cesty je důležité osvojení a pochopení tří principů. Ale nejprve si ještě pojďme říct něco stručného o józe.

CO JE JÓGA?

Snad mi odpustíte krátké teoretizování, abychom se mohli seznámit s tím, co jóga je a čeho je vlastně součástí. Hinduismus byl založen na šesti ortodoxních systémech či školách (šad daršana), jejichž součástí je i jóga. Těchto šest systémů jsou známé jako:

• Sánkhja – kosmologie, evoluce vědomí, psychologie. Dualistický a ateistický systém nauky.
• Jóga – praktické naplnění sánkhji s náznaky spirituality.
• Mimamsa – studium jazyka, skepticismus, výklad písma.
• Njája – logika, epistemologie
• Vaišešika – škola známá pro svůj naturalismus a teorii atomu (anu)
• Védánta – metafyzika, spiritualita.

Všechny tyto školy jsou nezávislé a představují velmi důležité základy hinduistického myšlení. Jádrem hinduismu se stala védánta. Vedánta měla celou řadu kritických připomínek k ostatním systémům, a to včetně jógy a sánkhji. Nicméně později se stala syntézou všech škol a základní učení z jógy i sánkhji začlenila do své nauky.

Všech šest škol zanechalo řadu textů. Jádro každého učení je zapsáno v tzv. sútrách. Sútry jsou aforismy, v nichž je složitá myšlenka zaznamenána v minimálním počtu slov. Samotné sútry jsou proto pro člověka neznalého kontextu obtížně srozumitelné. Sútry jsou proto často doprovázeny komentáři (bhášja), které téma každé sútry podrobněji rozvádějí a osvětlují. Když mluvíme o józe, mluvíme o praktickém naplnění učení sánkhji i vedánty.

JAMA – FUNDAMENT JÓGY

Jóga stanovuje základní principy známé jako jama. Naše tělo je vůz, my jsme cestující, vozataj je inteligence a koně jsou smysly, otěže jsou mysl. Vydáváme se na cestu, ale musíme vědět, jak zacházet s vozem a koňmi. Je potřeba se naučit orientovat v oblasti, kde jsme. Sútry jsou naší mapou. Jama nás učí základní orientaci prostřednictvím principů jamy. Těchto principů je zhruba deset, jóga sútra jich předkládá pět. Nás budou zajímat první tři. Ahimsá, satjam a aštéja.

अहिंसासत्यास्तेयब्रह्मचर्यापरिग्रहा यमाः ॥ २.३० ॥

• Ahinsá znamená neubližování, nezraňování, nenásilí. Ahinsá je nejzákladnější morální princip. Veškerá morálka začíná a končí u ahinsá. Všechny naše morální činy souvisejí s ahinsou. Pokud tomu tak není, je něco špatně. Ahinsá nemusí nutně znamenat pacifismus nebo nečinnost. Nevylučuje obranu. Nicméně jakékoli jednání by mělo vždy vést k minimalizaci násilí. Pokud tedy použiji sílu na obranu sebe nebo druhých, je to jen proto, že se snažím minimalizovat násilí. Ahinsá je zcela v rozporu s trestem či pomstou. Ahinsá je nejzákladnější morální pilíř, jehož narušení, znamená narušení fundamentální stability jedince i společnosti. Pokud se budeme snažit princip ahinsá přeskočit nebo ignorovat, bude naše jógové úsilí marné. Můžeme meditovat od rána do večera, číst knihy a chodit na šamanské rituály, bez pochopení ahinsy, nás to bude stále vracet zpátky.

• Satjam je druhým principem a znamená být pravdivý. Satjam není jen povrchní přikázání nelhat. Neboť lhaní můžeme někdy použít ve prospěch ahimsy. Pokud lhaním zachráníme někomu život, je takové lhaní v pořádku. Satjam znamená žít v pravdě, jednat v pravdě. Být otevřený skutečnosti ve své nahotě. Máme mnoho masek a neustále předstíráme, že jsme někdo jiný než jsme. Uvnitř jsme zranění, ale hrajeme si na sebevědomé pohodáře. Jsme uvnitř křehcí a toužíme kolikrát jen po pohlazení, ale ukazujeme jen masky tvrdého a cynického člověka. Lžeme o tom, kdo jsme, předstíráme různé tváře, abychom nebyli prozrazeni, abychom ve společnosti zapadli a dostali uznání.

• Ašteja je třetí princip jamy a znamená nekrást. Kdysi jsem dělal meditační prožitkové víkendy, kdy každý jednotlivý víkend byl zaměřen na jeden princip jamy. Když jsme se dostali k tomuto třetímu principu ašteja, překvapilo mě, jak hluboce tento princip může jít. V aštéje ani tak nejde o to ukrást někomu peněženku. Ašteja znamená, že každý jedinec je sám za sebe. Jsme tu jeden pro druhého, ale nevlastníme se. V okamžiku, kdy se domnívám, že mi někdo patří, ať už můj partner, moje dítě, můj podřízený a začnu tak k němu přistupovat, kontrolovat jeho život, porušuji princip ašteja. Jakýkoliv mocenský přístup je porušením ašteja. Kradu jeho život, přivlastňuji si jeho tělo.

Už malé děti vstupují do systému, který porušuje tyto tři principy. Děti jsou nuceni od malička zapřít sami sebe a dělat věci pod hrozbou trestu a násilí. Dokonce i tak přirozené činnosti jako je učení nebo hygiena. Tím je zásadně narušována jejich vnitřní celistvost. Jsou takto indoktrinovány do pojetí, že jejich tělo jim nepatří, patří těm, kdo jsou mocnější a silnější. To vede k hlubokému vnitřnímu konfliktu, který je zraňující. Takto se spouští spirála nestability.

Jako rodič se snažím svým dětem pomáhat, vést je, chránit je, ale nikdy ne s pojetím, že jsem vlastníkem jejich života a těla.

Jama pokračuje ve výčtu dalších principů, kterými jsou ovládání vášně, nehromadění, nepokrytectví, absence hněvu, soucit. Tyto tři první principy jamy jsou ale základní a nezbytné pro každého, kdo se vydává na cestu sebepoznání. Bez pochopení těchto tří principů naše sebemoudřejší duchovnost nepokročí, bude rozporuplná a nekonzistentní. Pokud pochopíme tyto základy špatně, budou chybné i jakékoliv další závěry.

Děkuji za přečtení a přeji krásný den

Jirka

❋✽❋

अहिंसाप्रतिष्ठायं तत्सन्निधौ वैरत्याघः ॥३५॥

„Každý, kdo v sobě pěstuje soucit a nenásilí, v jeho přítomnosti i agresor přestává být nepřátelský.“