Určitě jste už slyšeli o magické frekvenci 432 Hz, která má být přirozenou frekvencí vesmíru, na rozdíl od standardní frekvence 440 Hz, na kterou se dnes ladí většina hudebníků. Frekvence 440 Hz je údajně špatná, zlá a ošklivá. Protože mám ve zvyku hájit nevinné, rád bych se nyní zastal frekvence 440 Hz, která opravdu nemůže za naše problémy. Pokusím se co nejjednodušeji vysvětlit proč. 🙂
Celá teorie je založena na faktických a historických chybách. Například, že 440 Hz přijal fašistický režim nebo nějaká tajná společnost u kulatého stolu, aby ovládla naši mysl. Nic takového není potvrzeno. Ladění 440 Hz bylo poprvé použito americkými orchestry ve 30. letech 20. století a stalo se standardem až v roce 1955. I tak orchestry stále používají různé výšky pro referenční tón A. A=432 Hz nikdy nebylo univerzálním laděním. Mozart ani Pythagoras nepoužívali 432 Hz. Pythagorovo ladění navíc není založeno na absolutní výšce tónu. V Pythagorově době nic takového jako frekvence nebylo známo.
Co znamená, že hudba má frekvenci 432 Hz?
Jako referenční tón pro ladění nástrojů se obvykle používá tón A. Jaká je přesná výška tónu A není absolutně dáno. 432 Hz je jeden ze způsobů měření tónu A. 440 Hz je v podstatě stejný tón A, jen o malý zlomek vyšší.
Problém je, že na světě existuje mnoho různých ladění a hudba se hraje v různých tóninách. Na Západě používáme temperované ladění, zatímco jiné kultury ladí úplně jinak. Pokud má být referenčním tónem 432 Hz a pokud je nástroj nebo píseň například v tónině B a používá jiné než temperované ladění, celá teorie 432 Hz se rozpadá.
Historicky nebyly nástroje nikdy naladěny na 432 Hz, ale byly naladěny tak, aby zněly a rezonovaly co nejlépe. Kromě toho se ladění měnilo podle povětrnostních podmínek. V éře větších orchestrů se ladění standardizovalo, ale neexistovalo jedno správné ladění a dodnes orchestry používají různá ladění. Některé orchestry ladí na 450 Hz nebo 442 Hz. Původní referenční A bylo laděno na 400 Hz nebo 420 Hz, což známe z nejstarších dochovaných ladiček. Hudebníci však zjistili, že mnoho nástrojů zní jasněji a lépe, když jsou naladěny výše. To vyvolalo inflaci výšky tónu a nástroje se ladily stále výš a výš. Bachovy varhany měly tón A blíže k 480 Hz a Händel měl ladění, kde A=409 Hz.
Pokud je 432 Hz nějakým způsobem přirozenou frekvencí vesmíru, jak je možné, že si tohoto sladkého bodu mezi tóny nevšiml žádný geniální hudebník v historii?
432 Hz – vypadá lépe?
Na internetu koluje video a fotografie jemného písečného vzoru mandaly, vytvořeného na desce, která rezonuje na frekvenci 432 Hz. Zatímco při použití frekvence 440 Hz nebyl vzor tak pěkný. Vysvětlení je jednoduchá. Fyzika. Je to záležitost rezonance prostoru a desky, na které byl vzor vytvořen. Kdyby byla deska o centimetr větší nebo z jiného materiálu, obrazec by byl jiný. Frekvence sama o sobě vzor nevytváří, ten vzniká až v kombinaci s dalšími faktory, které také ovlivňují výsledek obrazu. Žádná frekvence nezní lépe nebo hůře, záleží na fyzikálních faktorech, jako je velikost nástroje, rezonance materiálu, ze kterého je nástroj vyroben.
Zastánci magické frekvence používají numerologický argument v kombinaci se skutečností, že tato frekvence byla používána již ve starověku. Co znamená Hz? Hz je počet vlnových cyklů za sekundu. Sekunda je lidský konstrukt a sekunda neexistovala až do 16. století. Sekundu a počítání v Hz nevymyslel vesmír, ale lidé. Měření v sekundách bylo starověkým kulturám neznámé. Hertzova koncepce vznikla až v roce 1930, jak by tedy lidé starověku, šamani a Tibeťané, vůbec věděli, že do svého ladění zahrnuli posvátné numerologické číslo 432?
Proč můžeme na frekvenci 432 Hz v hudbě zapomenout?
Dalším výmluvným argumentem proti této teorii je vlastně samotná hudební praxe. Jde o to, že žádný hudebník ve skutečnosti nedokáže udržet frekvenci 432. A to hned z několika důvodů:
Řekněme hypoteticky, že teorie je pravdivá. Připravil jsem pro vás několik ukázek.
Zde je violoncello naladěné na 440 Hz (první a poslední tón jsou A = 440 Hz):
Zde je violoncello naladěné na 432 Hz.
Slyšíte ten rozdíl, že?
Nyní si ale poslechněme violoncello naladěné na 432 Hz znovu, avšak hned za tím uslyšíte violoncello laděné na 433 Hz
Slyšíte nyní rozdíl? Jsem hudebník, skladatel a mám docela trénované ucho, ale rozdíl mezi 432 Hz a 433 Hz bych nezaznamenal.
Konečný a nejlepší argument
Avšak, pojďme prozkoumat tuto teorii dále, abychom zvážili její možnou pravdivost. I když lidské ucho není schopno rozlišit mezi tóny o frekvencích 432 a 433 Hz, může stále existovat přesvědčení, že frekvence 432 Hz nese nějaký nepatrný, avšak podstatný zdravotní nebo spirituální benefit pro náš život. Nicméně, zde vzniká významný problém. Mám nahrávací studio a provedl jsem měření na nahrávkách, na níž hrají profesionální hudebníci na violoncello, klavír a trubku, přičemž nástroje byly naladěny na frekvenci 432 Hz. Výsledky měření však ukázaly, že žádný z těchto nástrojů není schopen reprodukovat čistý tón přesně na frekvenci 432 Hz.
Jak je to možné? Skutečnost spočívá v tom, že mezi čísli 430, 431, 432, 433 atd. jsou jen velmi malé odchylky. Dokonce i nejlepší hudebníci nedokáží udržet frekvenci stabilně na 432 Hz; jejich hra vždy osciluje mezi různými frekvencemi, i kdyby se snažili být maximálně precizní.
Pokud tedy naladíte svůj nástroj na 432 Hz nebo posloucháte hudbu naladěnou na tuto frekvenci, je velmi pravděpodobné, že tón s frekvencí 432 Hz ve skutečnosti neuslyšíte. Žádný tón hraný na hudební nástroj neobsahuje čistou frekvenci, ale vždy zahrnuje více frekvencí, nástroj rezonuje na různých frekvencí. Záhadné kouzelné číslo v hudbě není více než pouhým mýtem a nesmyslnou konspirační teorií.
Hudba naladěná na 432 Hz vám s největší pravděpodobností neotevře třetí oko ani nezlepší váš život. Můžete se naladit na 432, 433, 436, 440 nebo 450 Hz a vaše radosti a strasti zůstanou stejné. To, co vytváří krásu v hudbě, není frekvence, ale intervaly, barvy tónů, melodie a harmonie. Stejně tak krásu obrazu nevytváří malíř použitím jedné barvy měřené v určité vlnové délce. Emoce a krása vzniká vztahem mezi barvami, odstíny, tvary a materiálem. To samé platí pro hudbu.
Pokud ale přesto chcete poslouchat 432 Hz, na následující nahrávce máte 100 % jistotu, že posloucháte frekvenci 432 Hz