INDICKÁ PSYCHOLOGIE – TŘI GUNY

Článek pochází z mojí připravované knihy Indická psychologie. Pro tento blog jsem však text upravil a zkrátil.

PÁR SLOV NA ÚVOD

Model tří gun má svůj původ v učení sánkhji, jedné z šesti myšlenkových škol prastaré Indie, která je často označována jako systém psychologie. Vyvstává přirozeně otázka, do jaké míry je oprávněné používat termín psychologie v souvislosti s naukami, které vznikly kdesi v daleké Indii, v době bronzové. To, co dnes nazýváme psychologií, je vědecká disciplína, jejíž kořeny sahají zhruba do poloviny 19. století. Do té doby to byly jen spekulace o duševnu, jakožto součásti filozofie a náboženství. Kosmologové zahrnovali psychologii do svých hypotéz o duši a v náboženství to byl zas obor často spojovaný s pověrami a zaříkáváním. Indické systémy přinesly řadu znalostí, o kterých se domnívám, že jsou nadčasové a mohou být nápomocné v prozkoumávání světa a mysli i v dnešní moderní době.

Sánkhja není samozřejmě psychologickou ani vědeckou disciplínou v moderním slova smyslu. Nespoléhá se na empirické důkazy nebo experimentální postupy a metody stejným způsobem, jak to známe ve vědě. Sánkhja nám pouze nabízí užitečný pohled na povahu já a mysli, stejně jako na povahu reality a způsob jejího prožívání. Je považována za duši indické psychologie, neboť se primárně zabývá způsoby, jakými mysl funguje, a faktory, které ovlivňují naše vnímání a prožívání. Její hlavní zájem je hledání příčin duševních strádání a nabízet způsoby, jak je co nejlépe zvládat. Jsem přesvědčen, že sánkhja nabízí mimořádně zajímavý vhled do fungování mysli, emocí a chování.


SÁNKHJA NEJSTARŠÍ SYSTÉM INDIE

Sánkhja (někdy také sámkhja) vznikla asi před třemi tisíci lety a mezi všemi naukami ji lze označit za duši nejen indické psychologie, ale i filozofie. Nutno podotknout, že sánkhja je racionalistické a neteistické učení, v němž nenajdete žádnou teologii, modlitby ani jinou duchovní praxi. Není to však ani filozofie v západním smyslu. Indické systémy, ať už mluvíme o sánkhje nebo vedántě, nejsou jen mentální gymnastikou, ale snaží se jít za hranici holého používání slov. Vedle filozofických spekulací tyto systémy rozvíjejí praktické metody, které vrcholí subjektivními zkušenostmi vedoucími k přímému poznání hlubšího obsahu reality a sebe sama.

Slovo sánkhja doslova znamená číslo nebo také analyzovat, počítat, sčítat. Učení sánkhja je v podstatě analýzou dvaceti čtyř složek nebo aspektů reality (tattva), které tvoří celý fenomenální vesmír. Cílem sánkhji je dojít k dvacáté páté tattvě zvané také puruša.


SÁNKHJA A JÓGA

Ze sánkhji se vyvinula tradice jógy. Jóga pracuje s mnoha teoriemi sánkhji do té míry, že sánkhja a jóga jsou někdy považovány za jeden propojený systém. Pod slovem jóga si však vůbec nepředstavujme současnou jógu, kterou známe z kurzů a která je založena na cvičení pozic. Současná jóga má s klasickou jógou společného jen velmi málo.


SÁNKHJA A VEDÁNTA

Další tradicí, která hraje významnou roli v mém textu je vedánta. Sánkhja, společně s jógou ovlivnily znatelně filozofické a spirituální myšlení Indie, avšak jádrem metafyzického hinduismu se bezesporu stala škola vedánta. Témata vedánty se točí kolem otázek identity, konečné reality a vztahu mezi individuální jednotkou, vesmírem a Konečnou realitou. Vedánta si stejně jako sánkhja klade otázku příčin vnitřního strádání a metod, které nás těchto potíží zbavují. Zatímco sánkhja je pohled na realitu více z technického a materialistického hlediska, filozofie vedánty zkoumá existenci z perspektivy metafyziky a vybízí k přehodnocení toho, co jsme.

Vedánta nabízí spirituální vhled na realitu a představuje nadčasové hledání lidské duše po Věčném a Nekonečném. Sánkhja si zachovává dualistický model reality, zatímco vedánta inklinuje k monistickému konceptu, kdy Puruša (vědomí) a Prakriti (hmotu) nekategorizuje odděleně. Ale o tom si podrobně povíme později. Nyní si pojďme představit sánkhjový model tří gun, který nabízí jedinečný pohled na povahu světa a lidské mysli.

TŘI GUNY

Guny jsou prvky, síly, vlastnosti, kvality, které ovlivňují charakter všech věcí v celé naší existenci. Sanskrtské slovo guna lze přeložit jako vlákno, provaz nebo šňůra, ale také jako kvalita, charakter, vlastnost. Sánkhja tvrdí, že není chvíle, kdy by na nás tyto kvality nějak nepůsobily. Ať už mluvíme o nejmenších částicích, živých tvorech nebo neživé hmotě. Neexistuje nic, co by uniklo vlivu těchto tří kvalit. Ovládají naši psychiku, naše kognitivní funkce. Ovlivňují to, jak se cítíme, jak myslíme. Ovlivňují, co přijímáme i co odmítáme. Ovlivňují to, zda jsme aktivní či neteční; truchliví či radostní; klidní či horkokrevní. Ovlivňují naše probuzení, usínání i spánek. Zkrátka, jsme těmito kvalitami do značné míry determinováni, ať už si to uvědomujeme, či ne. Pohybují námi, jako nitky pohybují loutkami v rukou loutkáře. Guny jsou základním principem vytvářejícím povahu věcí, mluvíme-li o stabilitě hmoty, kyselosti jídla nebo jemnosti mysli. Jsou tím, co tvoří základ našim emocím. Tři guny a jejich kombinace jsou základem všech vlastností kolem nás, podobně jako tři barvy vytváří celé nezměrné spektrum barev.

Tyto tři guny jsou známé jako sattva, radžas a tamas. Pojďme si nyní říct, jaké jsou psychologické rysy těchto tří kvalit.

SATTVA

Sattva znamená doslova dobro, čistota. Kořenem tohoto slova je sat, což se překládá jako existující, to co je pravé a skutečné nebo také vědomé. Sattva je tedy čistota vedoucí ke skutečnosti, pravdě. Sattva je kvalita rovnováhy. Sattva je průzračnost vody. Sattva je klid. Sattva je jako čisté zrcadlo, ve kterém jsme schopni vidět odraz ve všech detailech. Sattva je bdělost. Sattva ovlivňuje chování, které je laskavé, empatické, intuitivní, láskyplné, morální. Sattva je brána k estetice, kráse, radosti, harmonii a poznání. Sattva je kvalita udržování.

RADŽAS

Radžas je kvalita činorodosti a aktivity. Radžas je neklid, dynamika, pohyb. Radžas v naší mysli je jako voda, která se začíná již poněkud zakalovat. Radžas pokrývá naše zrcadlo mysli jemným prachem, ve kterém odraz již není tak jasný a čistý. Radžas zvyšuje náš egocentrismus, touhu kontrolovat a také silnou sexuální touhu. Radžas je ale také motivace či cílevědomost. Radžas je významný prvek, který vede k aktivitě. Je činnou silou jak sattvy tak tamasu, avšak její dominance v mysli znamená neklid, rozruch a zkreslení reality.

TAMAS

Tamas značí temnotu, nevědomost, otupělost. Tamas představuje lenost, zlomyslnost, ale také pasivitu či depresi. Je principem nevědomé hmoty. Tamas je plně zakalená voda. Tamas je zrcadlo již natolik pokryté nečistotou, že takřka neodráží žádný obraz. Tamas je neschopnost vidět věci v pravém světle. Tamas nás odpojuje od vnímání a prožívání skutečnosti. Je to nevědomí. Zatímco sattva je odevzdanost a radžas kontrola, tamas je podmíněnost. Tamas však nesmíme chápat jako nežádoucí špatnou kvalitu. Tamas je důležitým prvkem v rámci existence, bez něhož by svět nemohl pohromadě existovat. Důležitou funkci tamasu si později vysvětlíme.

Podstatné je chápat, že všechny tyto tři guny mají své místo v naší existenci a pracují spolu koordinovaně. Tyto tři síly jsou obsaženy ve všech věcech v různém poměru, často s výraznou dominancí jedné z nich. Nyní si pojďme představit evoluční sánkhjový systém, abychom lépe funkci gun pochopili.


PURUŠA A PRAKRITI

Sánkhja je dualistické učení, jejímž základem jsou dva protikladné, ale zároveň propojené principy Puruša a Prakriti.

Puruša značí původní vědomí a je protikladem hmoty v rámci věčné duality. Puruša v sánkhjové terminologii je chápána jako nezávislý, neaktivní a základní prvek naší existence. Puruša je plně vědomá entita a je účinnou příčinou naší existence. Je to vědomí samotné. Puruša je duše, já, duch, subjekt, znalec, pozorovatel. Není to ani tělo, ani smysly, ani mozek, ani mysl, ani intelekt. Není to entita, která má kvalitu vědomí, neboť vědomí je jeho podstatou. Je to samo čisté vědomí. Je to konečný znalec, který je základem veškerého poznání. Je to čistý subjekt. Je to tichý svědek. Je mimo čas a prostor, mimo změnu a aktivitu. Je nezapříčiněný, věčný a všeprostupující.

Prakriti je základní substancí hmoty, která se skládá ze tří zmíněných gun – sattva, radžas a tamas. Předpokládá se, že je zdrojem veškeré fyzické existence, včetně těl a hmotného světa. Prakriti se neustále mění a vyvíjí. Je příčinou všech změn a proměn, k nimž v hmotném světě dochází. V mytologiích je prakriti personifikovaná jako matka příroda, bohyně přírody. Když mluvíme o prakriti jako o přírodě, nemáme na mysli pouze přírodu ve smyslu luk, jezer a hájů, ale pojem prakriti zahrnuje vše, co existuje, celý vesmír, čas, prostor, veškeré hmotné prvky, atomy; psychologické prvky jako mysl, kognitivní, rozumové aspekty světa. Prakriti je základní substance, ze které vzniká celý fenomenální vesmír.

VZTAH MEZI PURUŠOU A PRAKRITI

Indické školy od pradávna trápila otázka vztahu mezi Purušou a Prakriti. Existují různé pohledy. Podle některých výkladů jsou obě entity vzájemně propojeny a to zcela neoddělitelně, přičemž puruša je vědomí, které je prostoupeno vším a oživuje Prakriti, zatímco Prakriti je hmotným projevem Puruši. Jejich vztah je dynamický a interaktivní. Jinde je vnímám jejich vztah za statický, dualistický, ve kterém Puruša je neměnný aspekt reality, zatímco Prakriti je proměnlivá. Teorie vztahů jsou podrobněji rozebírány prostřednictvím vedántských škol, které nabízejí široké spektrum různých teorií. (Pochopení teorií vztahu může být obtížné, proto mu věnuji samostatnou část své knihy.)


EVOLUCE TVOŘENÍ

Indické systémy zamítly pojetí stvoření a stvořitele. Vesmír je podle sánkhji bezpočáteční a tvoření a ničení jsou jen cyklické děje. Prakriti je inherentně dynamická. Hmota je tedy neustále v pohybu, je to neustále měnící se princip. Pokud by pohyb nebyl vlastní Prakriti a jednou by pohyb v Prakriti zcela ustal, nemohl by se znovu objevit. Puruša je princip stálý a neměnný, není ovlivněn změnami a proměnami, které probíhají v Prakriti a není vázán časem ani prostorem.

Když mluvíme o stvoření, neznamená to vytvoření něčeho nového, ale proměna prvků Prakriti. Nejedná se o žádný vývoj v jednom směru, na jehož začátku bylo stvoření a který by vedl k zániku a konci, nýbrž střídající se období evoluce a rozpouštění v cyklickém sledu. Evoluce není jen mechanický proces, ale slouží účelu Purušy. Puruša se nechává „spoutávat“ omezenými prvky přírody pro účel kosmické hry, která vrcholí osvobozením a sebepoznáním. Evoluce dodává Purušovi všechny předměty, které si má užívat, a také pracuje na jeho osvobození tím, že mu dává nástroje k sebepoznání, které mu umožňují rozlišovat mezi sebou a Prakriti.

Evoluce začíná.

IBUDDHI (MAHAT)

První prvek v sekvenci evoluce, který se vynořuje z prakriti je mahat nebo také buddhi. V józe se tento prvek nazývá lingamatra. Mahat znamená velký, protože je nejvyšší entitou v hierarchii evoluce. Buddhi se překládá jako inteligence. Buddhi je projev bdělosti. Buddhi jakožto bdělost a inteligence je nejbližším spojencem našeho já. Puruša jako nečinný pozorovatel „vstupuje“ do hry prostřednictvím buddhi. Účelem buddhi je neustále udržovat vztah s naším nejhlubším já – Purušou.

Buddhi je prvním prvkem vycházejícím při vznikání světa. Buddhi však není vědomí. Možná bychom jej mohli nazývat čistou inteligencí nebo také intuicí. Buddhi je tvořeno kvalitou sattva. Buddhi je jemné vlákno, které nás spojuje s naší pravou podstatou a toto spojení je hlavní účel buddhi.


II – AHANKÁRA – EGO

Další složka v sekvenci evoluce je ahankára (někdy psáno ahamkára). Ahankára je mnohými překládána jako ego, individuální já, což není zcela přesné. Ego znamená já a jelikož Puruša je označováno také jako Já, původní já, tedy původní ego, není výraz ego zcela přesný.

Často slýcháváme rčení, že máme najít sami sebe, najít vztah se sebou; že máme mít rádi sami sebe, najít vlastní já apod. Otázka zní: Jsou zde nějaké dvě já? Kdo s kým se má spojit? Kdo koho hledá? Kdo koho má mít rád? Jak může mít já vztah s já; jak může mít já rádo já?

Koncept ahankáry nám poskytuje odpověď na tento rozpor. Podle sánkhji jsou zde skutečně dvě identity. Je zde pravé, esenciální já (Puruša) a druhé, které je aktivní, zástupné, dočasné (ahankára).

Ahankára je naše mentální a aktivní já, naše ego v hmotné existenci. Ahankára je naše oddělená sebeidentita. Je to role v této hře. Ahankára je naše hrací já, které předstírá, že je skutečné já. Ahankára se identifikuje s principy prakriti. Identifikuje se s buddhi, tělem, myslí a putuje labyrintem existence a hledá svůj zdroj, kterým je Puruša.

Můžeme si představit svět jako herní plochu. Představte si sebe jako hráče pohybujícího figurkou. Je možné se do role nebo činnosti ponořit natolik, že jedinec dostává pocit, jakoby již neseděl na židli, ale byl součástí hry, fiktivního světa nebo scénáře. Můžeme použít příklad s pozorováním filmu. Někdy se člověk může zcel vžít do postavy filmu, nebo knihy a prožívá s ní její identitu. Můžeme také použít analogii snu, kdy jedna naše identita leží v posteli a druhá prožívá dramata uvnitř snu.

Ahankára, jakožto druhý produkt evoluce, je tedy zodpovědná za sebeuvědomění všech živých bytostí v této realitě, kterou nazýváme hmotný svět. To, že se cítíme jako individualita, která je odlišná od ostatních, způsobuje právě ahankara. Puruša je tedy zdroj, pozorovatel, konečné Já a ahankára je naše aktivní role, která má možnost se od své podstaty oddělit.

Ahankára, jako aktivní sebeuvědomění, se projevuje ve všech živých formách, včetně těch nejprimitivnějších. Ahankára je přítomna i v té nejjednodušší živé buňce. Liší se pouze míra jejího projevu. Tuto míru ovlivňují tři guny a jejich kombinace. U nižších forem života, jako jsou rostliny, je sebeuvědomění ahankáry velmi nízké, díky působení tamasu, který pomáhá udržovat vědomí rostlinného těla v takřka spícím stádiu. Ačkoliv rostliny mají velmi sofistikovaný mechanismus, který se řídí inteligencí, jejich stupeň vnímání sebe sama je mimořádně nízký. Jsou to právě tři guny, které působí na inteligentní procesy rostlin a pudový mechanismus jejich života.

V živočišné říši je sebeuvědomění ahankáry projeveno znatelně více, ale stále je život zvířat determinován mechanismem gun, které tvoří základní pudové jednání ve zvířecí říší. U lidské bytosti je vědomí rozvinuto již do velké míry. Člověk dostává k dispozici silnou rozlišovací schopnost a nástroje, které mu pomáhají chápat sama sebe a to díky dominantnímu vlivu sattvy. Jakmile je však sattva v mysli potlačována na úkor tamasu, člověk se vrací zpět do nevědomého stavu existence.

JE EGO PŘEKÁŽKOU?

Zbavit se ega je častou doktrínou mnoha nauk. Sánkhja ani ostatní systémy nejsou cestou odporu a odmítnutí, nevyvíjejí tlak na popření ega, nýbrž hledají soulad, rovnováhu aktivního ega a esenciálního Já. Ahankára je naším nástrojem pro užívání si existence. Problémem není naše činné ego, nýbrž nevědomost. Stejně tak mysl ani tělo nejsou příčinami našich potíží. V józe ani v sánkhje nejsou žádné techniky k negaci nebo eliminaci mysli, ega či zbavení se myšlenek, jak to slýcháme v mnoha v jiných doktrínách. Ego, mysl, rozum jsou omezené, leč důležité nástroje, se kterými je potřeba se naučit správně zacházet. Vědomí a hmota zde nejsou vzájemně soupeřící entity. Toto je důležitou pointou, která sánkhju i jógu odlišuje od mnoha jiných nauk.

Uvedeme příklad. Představte si, že se ztotožníte s vaší košilí a budete si myslet, že jste košile. Zde je důležité pochopit, že problém není vaše košile, ale chybné ztotožňování s ní. Není to tedy košile, která je problém. Podobně to není ego nebo mysl, kteří nám způsobují problém, nýbrž nevědomost nebo kognitivní chyba. Není tedy potřeba vyvíjet snahu k popření mysli, ega, myšlení. Pouze nevědomost je překážkou, před kterou je potřeba být na pozoru. Nevědomost je způsobena sílícím vlivem tamasu v mysli. Některé školy přišly v tomto kontextu s teorií chyby (avidjá), kterou později rozebereme hlouběji.


III – MANAS – MYSL

Z ahankáry se rozvíjí mysl (manas) a deset smyslů vnímání a konání. Je to pět smyslových vjemů jako sluch, hmat, zrak, chuť a čich. A pět smyslových objektů jako zvuk, dotek, forma, vůně, které jsou přiřazeny k smyslovým orgánům a k různým gunám. Smysly přicházejí do kontaktu s předměty a přenášejí z nich dojmy do mysli, která je přijímá a vytváří si jejich uspořádání. Základní povaha mysli je sattva. Podobně jako čirost je základní povahou vody. Leč mysl, stejně jako voda, může být ovlivněna přítomností nečistot.

Manas je atomický, je to nástroj, smyslový orgán, vždy aktivní, ale beztvarý či nemorfologický, a proto není všeprostupující ani ničím duchovním. Manas analyzuje znalosti a akce, takže je nazýván nástrojem analýzy. Buddhi, ahankára a manas jsou považovány za vnitřní nástroje. Vnitřní nástroje mají schopnost realizovat minulost, přítomnost a budoucnost. Externí nástroje mohou působit pouze v přítomnosti. Například nelze vnímat minulost nebo budoucnost zrakovou nebo čichovou schopností, zatímco lze myslí zachytit minulost, přítomnost i budoucnost.

První trojice evoluce – inteligence, ego a mysl (buddhi, ahankára, manas) – tvoří naše jemné tělo. Podobně jako naše hrubé tělo je tvořeno hrubými prvky hmotných elementů. Sánkhjové školy uznávají teorii reinkarnace a tvrdí, že hrubé tělo je odvozeno od matky a otce, zatímco jemné tělo trasmigruje a přenáší si své nasbírané zkušenosti z předchozích životů.


FUNKCE GUN

Nezřídka se můžete setkat s nedbalým pochopení gun, kdy je sattva definována jako jediná kladná, zatímco radžas a tamas jako záporné a zodpovědné za všechno zlo světa. Guny samy o sobě nejsou příčinou zla. Tou je jejich nerovnováha, která nám v naší mysli způsobuje potíže. Účelem je pochopení jejich funkcí a každou umístit do pozice, která je jim přirozená. Tamas není guna zla, je principem mnoha důležitých funkcí vesmíru. Tamas je základem hmoty, pevnosti, těžkosti. Ačkoliv podle sánkhji je hmota v neustálém pohybu, tamas nám pomáhá ve vnímání hmotné stability a pevnosti.

Tamas je rovněž důležitým prvkem pro mysl, abychom mohli vůbec existovat. Tamas nám pomáhá při odpočinku, či spánku.

Tři kvality a jejich kombinace ovládá celou řadu našich procesů. Například když vidíme dům, tak samotný akt vidění je sattva. Informace o vizuálních vjemech, pohyb, zpracovávání obrazu je radžas. Zatímco informace uložené v paměti, které nám pomáhají zpracovávat objekt vnímání a uložit ho do kontextu, dělá tamas. Můžeme tedy tamas vnímat jako pevnou stabilitu; radžas jako pohyb; sattvu jako udržovatele.

Pojmy sattva, radžas a tamas snad lépe pochopíme na příkladu naší mysli:

  • Když je naše mysl ve stavu klidu, cítíme potěšení nebo velmi příjemný stav, pak to znamená, že je mysl v sattvě. Sattva není stagnace a nečinnost, ale jsou to myšlenkové myšlenkové vlnění pohybující se určitým setrvačným způsobem.. V tomto stavu nepůsobí ani akce, netečnost či degradace. Sattva je kvalitou udržování. Sattva vnáší do naší mysli rovnováhu a jasnost a pomáhá člověku činit správná rozhodnutí.
  • Když jsou myšlenky opět v pohybu, tj. když do naší mysli vstoupí příliš mnoho myšlenek,
    dochází k neklidu a to může způsobit bolest. Tuto akci nazýváme radžas neboli zrychlení přirozeného proudu. Je-li radžas v dominantním postavení v mysli, vede člověka k unáhleným nebo impulzivním rozhodnutím.
  • Když pak do naší mysli opět vstoupí temné myšlenky, např. prudký hněv nebo chtíč, dochází naopak ke zpomalení, retardaci přirozeného pohybu v mysli. Tato akce se nazývá tamas. Ta vede k nevědomosti a pomatenosti všeho druhu. Tamas může ale také utišit bolestivý proces radžasu. V okamžiku, kdy dochází k tlumení nervového systému, je vždy potřeba kvality tamasu.

Sánkhja doslova vysvětluje, že tyto guny, které jsou pouze třemi způsoby působení stejné energie, nelze považovat za oddělené. Kdykoli na světě dojde k nějaké akci, všechny tři guny tam pracují společně, pouze jedna guna pracuje v jednu chvíli dominantně a další dvě jí pomáhají.

Pro ilustraci se podívejme, jak strom roste díky třem gunám.

K růstu dochází působením radžasu (zrychlení). Ale kdyby zde byl pouze radžas, rostl by věčně a jeho růst by neměl žádné omezení. Takhle strom neroste. Když strom prochází procesem růstu, do hry vstupuje sattva, jejíž úloha je udržovat život v jeho vlastním stavu pohybu nebo odpočinku. K tomu ale sattva potřebuje pomoc tamasu, který zpomalí růst v jistých okamžicích. Jakmile tamas tvoří retardaci, sattva společně s radžasem retardaci překoná a strom znovu začne růst a tak dále. Tyto procesy zrychlování a zpomalování následují rychle za sebou a strom roste pomalu, ale jistě.

Guny vyvolávají radost, smutek a lhostejnost, osvětlují, zrychlují a omezují. Tyto jejich funkce se vybíjejí, působí společně, potlačují se nebo si navzájem pomáhají, zatímco jedna z nich vždy dominuje. Sattva je lehká a zářící; radžas povzbuzující a zrychlující ; tamas je těžká a omezující. Tyto tři guny působí ve spolupráci k cíli stejně jako lampa. Knot, olej a oheň jsou tři různé věci, které stojí proti sobě, ale v lampě, jejímž cílem je vydávat světlo, spolupracují. Tři guny jsou jako tři sehraní přátelé, kteří mají rozdělené schopnosti, ale kteří spolupracují, aby došli směrem k cíli. Cílem tohoto působení gun je podle sánkhji požitek duše a její konečné osvobození od všech strastí. Guny vyvolávají v mysli slast, smutek nebo klam. Je však chybou domnívat se, že guny jsou totéž, co tyto pocity. Pocity vyvolané gunou nemají žádnou objektivitu. Nemají žádnou vlastní existenci kromě lidské mysli. Guny však existují samy o sobě a nic na světě nemůže existovat bez nich. Guny a pocity, které vyvolávají, spolu souvisejí jako příčina a následek. Odeberte guny a celý prostor včetně všeho, co obsahuje, najednou zmizí.

GUNY DÁVAJÍ VĚCEM POVAHU

Guny mají rovněž na svědomí to, jak vnímáme svět skrze naše smysly. Podle sánkhji neexistují v realitě samy o sobě žádné barvy, chutě, vůně atd. Rozmanitost barev, chutí, vůní atd. vzniká tím, že tři guny různým způsobem spolupracují na různých předmětech, se kterými přicházejí do styku; stejně jako voda dává vzniknout různým chutím v různých rostlinách, které ji pohlcují. Sánkhja dává příklad s paprskem slunečního světla, který nemá žádné rozlišení či barvu. Když ale spadne na kapku rosy, rozloží se na své složky a tak vzniknou různé barvy. Tento proces sánkhja nazývá rasa tanmátra. Podobně jako voda, která nemá vlastní chuť, vyvolává různé chutě při kontaktu s různými předměty. Existuje pět tanmáter, které jsou pouhými částicemi energie a ty dávají vzniknout nejrůznějším barvám, chutím, zvukům atd., podobně jako hranol rozloží světlo na více složek. Guny poté zprostředkovávají vjemovou informaci do naší mysli a my pak uvažujeme o věcech, že jsou žluté, červené, voňavé či zapáchající. Guny pracují v kooperaci s přesnou pravidelností jako tři inteligentní osoby, které spolupracují se společným cílem. Vždy směrem z příčiny k účinku, nikdy ne v opačném směru.


TŘI GUNY A LIDSKÝ CHARAKTER

Guny hluboce ovlivňují naši psychiku. Kombinace těchto tří kvalit vytváří nezměrné množství variací, stejně jako tři základní barvy vytvářejí celé bohaté spektrum barev. Člověk osciluje vždy mezi všemi třemi kvalitami, často však jedna z těchto kvalit dominuje, a proto někdy nazýváme věcmi, že jsou sattvické, radžastické či tamasické. Pojďme si nyní ukázat, jak se tyto tři kvality projevují v lidském charakteru, v lidském chování. Stále však mějme na vědomí, že v každém člověku jsou obsaženy všechny tři tyto charakterové vlastnosti a často se dominance gun v životě člověke střídá.

Sattvický člověk má klidný, nenásilný charakter. V takové osobě se projevuje klid, vyrovnanost, radost, štěstí. Má smysl pro etiku, lásku, nenásilí a soucit ke všem živým bytostem. Je vlídný a jemný. Je upřímný ve svém hledání a touze po poznání.

Radžastický jedinec je plný žádostivosti, jeho prvotním zájmem je uspokojení smyslů a tužeb. Vrtkavost, neustálá činorodost je typickým rysem radžastické povahy. Radžastický člověk je poután k tomuto světu, k plodům své práce a jednání. Egoismus, sobectví, touha ovládat, mít věci pod kontrolou a kontrolovat druhé, mít vliv na své okolí a společnost je typickým charakterem této kvality.

Tamasický člověk je pomatený, nešťastný, úzkostlivý, depresivní a nachází se často v hluboké iluzi, trpí únavou psychickou či fyzickou. Tamas se může projevovat i jako hluboká nevědomost, neschopnost chápat věci v souvislostech, ale také jako nesnášenlivost, zloba, strach, pomstichtivost. Člověk, v jehož osobnosti dominuje tamas, se cítí odpojen od sebe sama a své podstaty.

“Osvícený člověk umístěný v sattvě je šťastný, ale šťastný je i ten, kdo je plně v nevědomosti. Největší bolest však zažívá jedinec, který se nachází mezi nimi.”

(Staré přísloví z Purán)

Jen krátce se dotknu tématu vlivu kombinace gun na jednání, myšlení a duševní stav člověka.

Již jsme si vysvětlili, že guny působí vždy současně a koordinovaně. To, co tvoří naše myšlení a chování, není jen vliv jedné guny, ale jejich kombinace. Jedinec, který by se nacházel čistě v sattvě, by nevykonával žádnou činnost a proto do sattvy vstupuje vliv radžasu. Ten člověka aktivuje, díky čemuž se stává jedinec cílevědomý, snaží se být spolutvůrcem světa, pomáhat a být tvořivou silou v rámci dobra. Když však převládne radžas, aktivita se zvyšuje a člověk se stává neklidným. Workoholici, politici, podnikatelé, kteří jen pracují k udržení pozice, bohatství jsou ovládáni silným vlivem radžasu. Když do hry vstupuje suverénní role tamasu, ale radžas si stále drží silnou převahu, začnou člověka ovládat negativní emoce, jako je nenávist, hněv, averze, násilí, touha trestat a ovládat druhé. Pokud tamas získá značnou převahu, přichází apatie, lenost, neaktivita, člověk ztrácí chuť tvořit a měnit. Někdy však silná převaha tamasu ve své nevědomosti přináší jedinci spokojenost nebo spíše iluzi spokojenosti. Tato spokojenost je velmi prchavá. Jednoho dne se stane, že tento stav vyruší aktivace radžasu. Radžas aktivuje mysl, aby se nežádoucímu sílícímu vlivu tamasu a nevědomosti v mysli mohlo čelit. Tato aktivace však bývá bolestivá a projevuje se v podobě různých duševních bolestí.


ÚLOHA GUN VE STRAVĚ

Tři guny lze použít k popisu účinků, které mají různé druhy potravin na tělo a mysl. Nejedná se ale o přísný klasifikační systém a je možné se setkat s mírnými odlišnostmi v rámci různých škol. Je nutno také vědět, že potravina nebo jiná látka obsahuje vždy prvky všech tří gun a působení gun se mění také podle okolností a způsobu, jak je potravina zpracována či uvařena.

U stravy se často zmiňuje, že sattvická je voňavá, radžastická má výrazné aroma a tamastická páchne. Není to ale věc subjektivní? Je snad někdo v neutrální pozici nula, aby mohl určit, co objektivně voní či zapáchá? Samotná učení gun na to odpovídá tak, že člověk ovlivněn tamasem je přirozeně přitahován tamasickou stravou, která mu bude připadat vonící a lákavá, zatímco sattvickému jedinci bude připadat odpuzující. Guny se vzájemně přitahují. Člověk přirozeně vyhledává uspokojení a podněty, které živí tu gunu, která v něm dominuje. Dominující guna vyhledává „potravu“ v té své kvalitě, ať už v podobě jídla, prostředí, umění, hudby, společnosti, estetiky. Převládá-li v naší mysli určitá guna, máme tendenci ji chránit a živit. Chce-li člověk změnit dominanci nežádoucí guny, musí nejprve změnit svůj životní styl, který podpoří správnou rovnováhu gun, což není snadné a vyžaduje to často trpělivost, sílu a odhodlanost. Ovládnutí stravy je jedním z prvních doporučujících kroků.

SATTVICKÁ

Sattvické potraviny jsou výživné, čisté a zdravé. Mají tendenci podporovat rovnováhu, jasnost a pohodu. Taková strava vydává příjemnou vůni, člověk se po ní cítí klidný, radostný, lehký. Do této stravy můžeme zařadit mnoho druhů ovoce, zeleniny, ořechy, některé luštěniny a obilniny. Řadíme sem i přírodní cukry, med, koření, ghí a mléčné výrobky (eticky získané).

RADŽASTICKÁ

Taková strava má většinou pálivou, kyselou, hořkou chuť. Potraviny, které jsou převážně radžastické povahy, jsou stimulující, vzrušující a energické a mají tendenci zvyšovat ctižádost a aktivitu. Jsou to často pokrmy více kořeněné, slané, smažené, překyselené. Některé školy sem překvapivě řadí i různé druhy luštěnin, zejména červené fazole nebo červenou čočku. Někteří ájurvédští lékaři sem řadí i kyselé ovoce jako jsou pomeranče, jablka či grepy.

TAMASICKÁ

Tato strava obyčejně vydává nepříjemný, zatuchlý pach. Potraviny, které jsou převážně tamasické povahy, jsou těžké a nečisté a mají tendenci podporovat otupělost, únavu. Do této kategorie většina tradic řadí především maso, ale dokonce i vejce. Většina tradic sem řadí také zkaženou stravu a vařené jídlo, které je starší tří hodin. Dokonce i některé léčivé byliny se považují za tamasické. Jistě bude pro čtenáře překvapivé, že většina škol jógy i vedánty sem řadí také cibuli a česnek. Důvodem tohoto přesvědčení je, že cibule a česnek mají silnou, dlouhodobě nepříjemnou vůni a mají zahřívací účinek na tělo a mohou vést ke zvýšení tamasických sklonů, jako je lenost a apatie. Z tohoto důvodu se jim jogíni a lidé v rámci různých tradic vyhýbají, zejména ti, kteří se snaží pěstovat sattvu – kvalitu spojenou s rovnováhou, harmonií, dobrotou a čistotou. Některé byliny a produkty jsou v kvalitě tamas, ačkoliv se jim zároveň neodepírá jejich léčivý účinek.

Když získáme poznání o tom, jak guny fungují, můžeme snadno k jednotlivým gunám přiřadit věci, které nás obklopují – hudbu, architekturu, prostředí, umělecké dílo. Působení těchto aspektů má zároveň vliv na guny v nás. Každá věc, kterou vnímáme, hudba, kterou posloucháme, obrazy, kterými se obklopujeme, to vše interaguje s našimi gunami a mění to rovnováhu gun a naše vnitřní nastavení.


HUDBA

Samotná hudba by vydala na dlouhou analýzu ve vztahu ke třem gunám. Hudba je silně spojena s emocemi a pro guny je proto velmi snadné se skrze hudbu projevit. Některé jógové školy rozvíjely koncept šabda-brahman, který poukazuje na to, že veškeré věci ve vesmíru mají zvukovou vibraci jako svou podstatu. Zvuk přeměněn v hudbu může být ale velmi snadno kontaminován radžasem a tamasem a tím se může stát nežádoucím a škodlivým, zatímco sattvická hudba může být léčivá a velmi prospěšná. Hudba v kvalitě sattva uklidňuje, spojuje s láskou, či dokonce může vyvolat hluboké mystické prožitky. Radžastická hudba člověka uvádí do aktivity, vášně až neklidu. Tamastická hudba může vyvolávat agresi nebo naopak pocity hlubokého smutku, zmaru či úzkosti.

Hudba má silný vliv i na naše podvědomí. Její emoce se do nás zapisují i v případě, že hudba hraje jen jako kulisa a my se na ní nesoustředíme. Indové s hudbou pracovali opatrně a vyvinuli takzvaný systém rág neboli hudebních nálad, které se hrají v různou denní dobu. Ve světě nenajdeme starou kulturu s tak sofistikovaným hudebním systémem jako má stará Indie.


GUNY A PSYCHOAKTIVNÍ LÁTKY

Psychoaktivní látky jsou bezesporu kontroverzním tématem, které je ve společnosti bohužel tabuizováno a zahaleno mnoha nepochopením. Ne všechny psychoaktivní látky jsou pro náš osobní růst škodlivé. Indové psychoaktivní látky znali a v řadě prastarých textech můžeme najít detailní odkazy na tyto látky a jejich účinky. Některé tyto látky byly považovány za škodlivé, jiné naopak za prospěšné.

V žádném vedántském textu není výslovné zařazení psychoaktivních látek přímo do tří gun. Nicméně řada textů se zmiňuje o látkách, které mění vědomí a jsou považovány za dobré a příznivé. Jóga sútry zmiňují látky zvané óšadhi, které jsou jedny z pěti hlavních nástrojů vedoucích ke spojení s vnitřní silou siddhi (Joga sútra 4.1.). Dnes se slovo óšadhi používá k označení bylin, avšak ve starých textech jsou převážně spojeny s látkami měnícím vědomí. Slovo óšadhi pochází z tamilského avizhtham. Avizh znamená uvolnění, odemykání nebo vyjevení něčeho překvapivého. Jedna z nejznámějších óšadhi je proslulý nápoj sóma.

Je potřeba mít ale stále na paměti, že zařazení tří gun není přísný klasifikační systém. Látky měnící vědomí mohou mít na tělo a mysl celou řadu různých účinků a účinky konkrétní látky mohou záviset na celé řadě faktorů, včetně dávky, způsobu podání, fyziologie jedince a kontextu, v němž je látka užívána. Užívání jakékoli látky měnící vědomí může být spojeno s významnými riziky a potenciálními nežádoucími důsledky.

Tajemný nápoj sóma, který je tak častokrát zmíněn je obestřen mnoha otazníky. Bohužel neznáme jeho složení, ale můžeme z textů hádat, že se jednalo o vysoce potentní nápoj. V jednom z nejstarších védských textů Šatapatha Brahmana se píše, že sóma je satya, je to prosperita, pravda a světlo, zatímco alkohol je tamas, nepravda, bída a neřest (satyjam šri džjotih somah, anritam, papma tamah sura). Sanskritské slovo sura označuje nejen alkohol, ale veškeré omamné látky sedativních a omamných účinků.

Mezi sattvické látky můžeme tedy řadit takové psychoaktivní substance, které jsou netoxické, nenávykové jako například klasická psychedelika. Do kategorie radžasu můžeme zařadit stimulanty jako je čaj, tabák, kakao. V kategorii tamas pak můžeme přirozeně spatřit silné návykové drogy, charakteristické pro sedativní účinky; látky, jež otupují, tlumí nervový systém. Patří sem heroin, alkohol, a obecně opiové alkaloidy, které jsou toxické a vedou k pasivitě buddhi.


ÁJURVÉDA

Nejsem příliš erudovaný v ájurvédě, takže zde budu jen velmi stručný.

Ájurvéda pracuje s pojetím tří dóš (váta, pitta a kapha), který předpokládá, že v těle se nachází tři typy látek, který ovlivňují naší tělesnou konstituci. Podle ájurvédských textů má nerovnováha těchto dóš vliv na naši psychiku. I ájurvéda pracuje se třemi gunami. Podle ájurvédy narušení rovnováhy gun v mysli vede ke vzniku duševních poruch a často to koreluje s nerovnováhou dóš v těle. Zatímco tělesná konstituce dóš je daná již při narození, obsah gun v naší mysli si sebou neseme z předchozích životů. Kontaminace radžasu a tamasu často přichází až vlivem prostředí. Ájurvéda tedy uznává, že pokud tři guny zůstávají v rovnováze, vede to k duševní pohodě. Když je tento stav rovnováhy narušen a radžas a tamas v mysli je zvýšen a kvalita sattvy snížena, vede to k rozvoji manas vikaras, což jsou duševní poruchy spíše drobnějšího charakteru, většinou s příznaky úzkostí, nespavostí atd. Neřeší-li se tento problém, může postupně dojít k rozhození somatických dóš (vata, pitta a kapha) což vede k poškození hridaja (sídlo intelektu či mozku) a dochází dále k poškození psychického centra a emocí, což posléze zapříčiní rozvoj duševní nemoci, která může mít závažné důsledky.

❋✾❋

Zde bych svůj článek ukončil. V knize se věnuji výuce tří gun šířeji, se snahou odhalovat čtenáři témata postupně. Zde jsem zvolil poněkud zhuštěnější verzi, ale snad se mi i přesto podařilo zachovat jistou srozumitelnost. Doufám, že vám tento článek poskytl bohatou a poučnou cestu do nadčasové říše indické psychologie a filozofie, ať už jste zkušený badatel, nebo jen zvědavý začátečník. Budu rád za jakékoliv připomínky a komentáře. Děkuji

Jirka

7 thoughts on “INDICKÁ PSYCHOLOGIE – TŘI GUNY”

  1. Dobrý den, Jirko
    přeji Vám krásný nový rok a děkuji za Vaši práci a na připravovanou knihu se moc těším, kdy asi vyjde? děkuji Míša

    1. Hezký den Míšo, moc děkuji za komentář. Nedokážu vydání knihy přesně odhadnout, neboť jsem stále v procesu psaní. Ale rád bych ji dokončil a vydal do léta.

  2. Barbora Fričová

    Přeji krásný den, chtěla bych Vám velmi poděkovat za toto krásné, pro mne velice naplňující představení Sánkji a Vedánty, každé slovo jsem hltala v koherenci mozku a srdce.
    Vnímám velké volání těchto principů.
    Děkuji, Děkuji, Děkuji.
    Barbora.

      1. Dobrý den, kniha je stále v procesu tvorby. Nemám žádný termín vydání, ale předběžně doufám, že letos bude práce dokončená. Dám určitě vědět. Děkuji za zprávu.

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *